Jsem učitelka na střední škole

Učím na střední škole a dá se říct, že je to můj dream job. Práce s mladými lidmi mě baví, naplňuje a pořád to vnímám jako svoji primární práci a spánkové poradenství spíš jako vedlejší projekt, jestliže mám dát na misky vah tyto moje dvě práce. Vystudovala jsem učitelství pro střední školy na Univerzitě Hradec Králové a ačkoliv nemám na studium tam a tamní učitele příliš pěkné vzpomínky, město jako takové a období, kdy jsem tam studovala ve mně zanechalo stopu. Až takovou, že jsme se s manželem do Hradce Králové přestěhovali a narodil se nám tam starší rošťák. 

Jelikož jsem ale měla už malý úvazek na střední škole v Chocni, kde jsme i měli oba rodinu a vazby, dojížděla jsem pracovat do školy tam, načež jsme se rozhodli přestěhovat zpět do Chocně - hlavním důvodem byla právě moje práce, do které jsem po mateřské se starším měla nastupovat na plný úvazek. Na škole učím odborný předmět a jazyk, a ačkoliv jsem vystudovala ještě hudební výchovu, pro tu ale zatím uplatnění nemám, u nás se neučí. 

Díky tomu, že pracuji ve školství, mám zkušenosti s prací s lidmi, myslím si, že mi i díky tomu nechybí empatie a schopnost porozumět problémům rodičů, kteří se na mě obracejí. Nedá se srovnat práce s žákem střední školy a rodičem, ale určité aspekty vnímám jako podobné. 

Jsem spánková poradkyně

Nestačilo mi mít jen návod pro naši rodinu, já jsem chtěla vědět, PROČ se nám to všechno dělo, porozumět tomu. Začala jsem si vyhledávat odborné informace o spánku, abych znala vůbec základní teorii a fyziologii, jak dětský spánek funguje, jaká jsou období, jaké možnosti a co nás ještě dalších pár let čeká. Ani ne tak proto, abych to někomu předala, ale abych si sama v sobě ujasnila, v čem byl zakopaný pes a jestli jsme to mohli nějak ovlivnit a jak to můžu nastavit do budoucna, protože jsem věděla, že nás ta správná jízda ještě čeká.

Našla jsem si nějaké webináře a přednášky jiných spánkových poradců, abych načerpala informace a dalo mi to docela ucelený vhled do problematiky, až jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že by mě asi bavilo o tomhle tématu psát - ale věděla jsem, že nemůžu psát jen tak bez vzdělání. A tak jsem si našla můj první kurz pro spánkové kouče, u DNT Network, u organizace, která školí i duly, péči o novorozence a další. 

V tu dobu, kdy jsem kurzem procházela, jsem už chtěla informace předávat, a tak jsem založila IG profil Máma dvou rošťáků a můj první web. Ještě předtím, než jsem spustila oficiální spánkové poradenství, jsem dělala zkušební spánkové plány, tedy výměnou za recenzi jsem řešila s maminkami spánek jejich dětiček. A přišel den, kdy jsem dokončila studium a spustila poradenství naplno. Trávila jsem tím ale x hodin do noci, často chodila spát kolem 1 ráno, protože jsem vypracovávala plány, dodělávala web, řešila e-maily, zprávy na IG apod. Do toho jsem chodila do své práce a doma dvě děti. Tyhle začátky byly těžký, zvlášť na čas a energii. 

Časem jsem zjistila, že chci vědět víc. Protože kurz od DNT mi předal sice spoustu teorie, v tom byl skvělý, ale potřebovala jsem znát souvislosti víc do hloubky a už jsem byla celkem vyhraněná, jakým stylem chci pracovat. Jelikož jsem ale opatrná, co se výběru studia týče, protože nechci studovat něco, co tlačí absolventy do byznysu spánkového tréninku, zapsala jsem se do studia u Babyem, britské vzdělávací instituce, která má akreditované kurzy a nesouzní s metodami vyplakání. A tady jsem absolvovala na úrovni OCN 4 v kurzu vedeným Lindsey Hookway, úžasné holistické spánkové poradkyně a Andrey Strang.

V tuhle dobu, kdy jsem studovala další kurz, jsem už měla rozjeté nové webovky (konkrétně tyhle), za sebou několik besed a přednášek o dětském spánku a více jak 100 rodin, se kterými jsem měla buď konzultaci anebo jsem vypracovávala dlouhé spánkové plány s podporou nebo bez podpory. Není to ale tak dlouho, kdy jsem zvážila můj čas a energii věnovanou tvorbě spánkových plánů a rozhodla se to udělat jinak.

Zrušila jsem tvorbu plánů, protože teorii, kterou jsem do nich psala, rodičům posílám automaticky v e-booku. A nechala jsem si online konzultace, kde se stejně o rodině dozvím nejvíc, víc než z dotazníku, načež podle vybrané podpory si s rodiči napíšeme anebo máme týdenní kontakt. Zatím to funguje, z mé strany je to pro mě daleko jednodušší a pro rodiče je tato forma poradenství levnější, protože nejnáročnější na tom všem byla tvorba plánů.

V současnosti už zase pokukuju po nějakém dalším rozšíření studia, ale drží mě zatím zpátky věk kluků, protože přece jenom nejsem primárně spánková poradkyně, ale taky máma dvou malých dětí a mám další povinnosti i ve škole. Tak třeba do budoucna, až budu mít víc času, se zase do nějakého studia ponořím.